Kdo Evču nezná osobně, může z ní nabrat dojem, že je chladná, nepřístupná až arogantní. Jak ona sama říká, mnoho lidí si o ní asi myslí, že je namyšlená kráva. Ale chyba lávky. Eva je velmi srdečná, sarkastická, bezprostřední a upřímná. Síly jsme s ní spojily již v prosinci, kdy na jejím Facebookovém a Instagramovém profilu probíhala soutěž o 3 síťovky s brandingem: Neohrožená žena. V únoru jsme pak s Evou nafotili kolekci síťovek Switch bag a další novinky. A pak jsme v jejím oblíbeném bistru Bonvivan Dušní 15 nad sklenkou prosecca probrali, jak to vlastně s těmi síťovkami má a co jí dělá v životě radost.
Evi, Co jaké napadne když se řekne síťovka?
Lapač na věci, které se nevejdou do obyčejného života. Něco, co vytáhneš z kabelky, je to pár provázků a zachrání ti to život, ruce a kabelku.
Je to malá jednoduchá věc, která dokáže pojmout velké věci.
Vůbec na to nevypadá a pak překvapí.
To je vlastně taková životní pravda.
Vždycky je jednodušší na to nevypadat a pak překvapit.
Než se načechrat a pak zklamat. :-)
Jakou máš vlastně nejraději a proč? Čím jsou ti blízké neprůhledné síťovky, kterým říkáme introvertní? Je to tvojí povahou?
Ano, úplně nejradši mám neprůhledné v neutrálních barvách. Černá, béžová, modrá, hnědá. Snažím se si vybudovat kapsulový šatník a potřebuju, aby se síťovka ke všemu hodila. Rána jsou pak o moc jednodušší. Taky se mi líbí kožené detaily, Ty síťovku posunou na úplně jiný level. A taky jsem si všimla, že ty neprůhledné lépe drží tvar, když do nich něco dáš. Jsem estét, no :-)
Tvojí knížky se vyprodaly dva náklady a ve svém nepravidelném Facebookovém blogu Nočníku neohrožené ženy pokračuješ. Přišla už nabídka na pokračování? Nebo bys chtěla napsat knihu i o něčem jiném?
Ráda bych napsala fikci. Ale ještě nepřišel ten správný čas. Taky by mě bavilo psát scénáře. Ale neznám řemeslo. Jeden z cílů na nejbližší dobu.
Taky přemýšlím nad knížkou pohádek.
Jaké máš plány na letošek? Vím, že ses pustila do copywritingu a nabíráš první zakázky, která oblast je ti blízká a pro koho bys nejraději psala? Máš nějakou vysněnou zakázku nebo lovebrand?
Já bohužel nedokážu psát o věcech, se kterými vnitřně nesouhlasím, nebo mi nejsou blízké, nebo jim nerozumím. To je problém. Ale zas na druhou stranu jsou věci, o kterých psát můžu a ostatní ne, protože nemají znalosti zkušenosti. Nejlépe se mi píše o umění. A o věcech, které sama používám, mám k nim nějaký vztah, emoční vazbu. To pak jde samo.
A co ty a tvoje milovaná hudba?
To je velká kapitola. Hudba je sice milovaná, ale prosadit se chce ostré lokty, kontakty, známosti a takovou tu schopnost být s každým zadobře. Tu nemám. Když mi někdo nesedí, nedokážu to moc dobře skrývat. Na mně prostě každej hned pozná, co si o něm myslím. A to není dobrý. Na druhou stranu mi to umožňuje pracovat jen s lidmi, kteří si mě váží a já si vážím jich. Nemám tolik práce, kolik bych potřebovala, ale mám z té práce dobrý pocit. To je podle mě v životě rozhodující a nejdůležitější. Mít dobrý pocit z toho co děláš.
Jaké otázky od novinářů tě pronásledují nejčastěji a na co odpovídáš nejméně ráda?
Proč se jmenuje váš blog tak, jak se jmenuje, kdy jste ho začala psát a není vám líto, že jste ve 43 sama? Ještě je časté, jestli mám nějakou cenzuru, jestli se žádný z mužů o kterých jsem psala neurazil a jak to vlastně chlapi snáší, když zjistí, že píšu blog o mužích.
To mě vždycky dorazí. :-)